Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. Kapitola EB

30. 12. 2007

Emma byla neuvěřitelně šťastná a okamžitě, s zářivým úsměvem vyrazila k Harrymu, Ronovi a Hermioně, kteří jí drželi místo.

"Emmo gratuluju!" řekla šťastně Hermiona. Emma měla pocit že je snad ještě š´tastnější než ona sama. Hermiona ji objala tak že skoro nemohla dýchat.

"No tak Hermiono, pusť ji! Vždyť ji udusíš ještě před prvním školním dnem!" řekl Ron a rozesmál se. Hermiona se na něj ošklivě podívala ale pustila Emmu a posadila se. Zbytek zařazování vůbec nevnímali a povídali si spolu. Ozvalo se zacinkání a všichni ztichli. Profesor Brumbál vstal a na všechny se zářivě usmál.

"Milí studenti, jistě už se všichni nemůžete dočkat naší skvělé večeře a proto vás již nebudu zdržovat proslovy staré a ochablé mysli! Proto prosím, dobrou chuť!" jakmile to dořekl, na stolech se objevilo plno pokrmů.

"No hurá! Mám hlad jako vlk!" zaradoval se Ron a zakousl se do pečeného kuřecího stehna.

"Rone, ty jsi vážně nenažraný!" řekla Hermiona a dívala se na Rona se zvláštním odporem.

"No fofol?!" zamumlal Ron s plnou pusou.

"Dovolím!" odsekla.

"Ale ne, už jsou zase v sobě!" zašeptal Harry žalostně Emmě a protočil oči.

"Harry, které místo v týmu je teda volné?" zeptala se Emma a v očích se jí zablísklo.

"Myslím že střelec." odpověděl Harry. "Copak, zachtělo se ti famfrpálu?" zeptal se s úsměvem.

"To si piš!" rozesmála se Emma. Když se všichni dostatečně najedli, Brumbál znovu povstal.

"Studenti, výtám vás v novém školnám roce. Přpomínám vám, že vstup do Zapovězeného lesa je zakázán. Jinak..." přerušilo ho přesladké "Echm, echm" byla to žena co se nápadně podobala ropuše. Emma se podívala na Harryho. Oba dva ji znali. Byla to Dolores Umbridgeová, na jejich Disciplinárním řízení usilovala o to, aby je zbavili hůlek.

"Ale ne!" zavyl potichu Harry.

"Ty ji snad znáš?" zeptal se Ron.

"Jo, to je ta baba co chtěla aby mě a Emmu vyloučili!" vysvětlil Harry.

"Vypadá jak růžová ropucha!" zasmál se Ron.

"Počekej až ji uslyšíš mluvit!" řekla znechuceně Emma.

"Milí studenti, jsem Dolores Umbridgeová- vaše nová učitelka Obrany proti černé magii..." začala a sladce se na všechny usmívala. Emmě nemohl ujít Ronův znechucený pohled, který jasně naznačoval že se mu chce zvracet. Umbridgeová začala kecat nějaké nesmysly. Emma ji vůbec neposlouchala a rozhodně nebyla jediná. Jediní kteří alespoň předstírali že ji poslouchají, byli prefekti.

"Děkujeme za velmi zajímavý a poučný proslov paní profesorko a teď už alou na kutě!" přerušil po asi 15 minutách Brumbál Umbridgeovou, načeš ona se na něj podívala že kdyby pohledy zabíjely, Brumbál už si může strojit pohřeb.

"První ročníky!" svolávala si Hermiona nadšeně maláče. Její nadšení s ní Ron rozhodně nezdílel.

"Harry, zavedeš mě prosím do společenky?" zeptala se Emma.

"Jasně! Slečno Blacková, následujte mě!" řekl Harry a se smějící se Emmou v patách vyrazil.

"Tady po těch schodech nahoru. Na jedněch dveřích bude tvé jméno." vysvětlil.

"Díky!" řekla Emma a zmizela na schodech. Konečně v pátém patře našla dveře se jmény: Blacková Emma, Browenová Levandule, Grangerová Hermiona, Patilová Parvaty. Otevřela dveře. Na jedné posteli seděla snědá černovláska a na druhé hnědooká blondýnka.

"Ahoj!" pozdravila Emma.

"Čau! Já jsem Parvaty Patilová!" představila se černovláska.

"A já jsem Levandule Browenová!" představila se ta druhá.

"Těší mě, já jsem Emma Blacková!" řekla Emma.

"Ty jsi vážně dcera Siriuse Blacka?" zeptala se Parvaty.

"Jo jsem!" odpověděla Emma. Levandule se na Parvaty letmo podívala a obě s omluvou že si musí něco zařídit vypluly z pokoje. Emma nad tím mávla rukou. Tuhle otázku čekala. Věděla že se s ní moc studentů nebude kvůli jejímu jménu bavit, je přece Blacková! Začala si vybalovat věci. Měla u sebe i pár Harryho a Ronových věcí protože se jim do kufrů už nevešly. Rozhodla se jim je zanést. Harry a jeden kluk stáli na proti sobě a z očí jim sršely blesky.

"Co se děje?" zeptala se.

"Tady Seamus si myslí, že jsem blázen a že se mnou nebude v jednom pokoji!" vysvětlil vytočeně Harry.

"Ale on mluví pravdu!" otočila se na Seamuse.

"Jasně! Ty jsi stejná jako Potter! Jdi do háje Blacková, kdybych měl otce vraha, tak bych se hanbou propadl!" zasyčel zlobně Seamus. Emmu tahle slova bodla u srdce. Nedala na sobě však nic znát.

"Já bych se hanbou propadla kdybych vypouštěla z huby to co ty! A opravdu nevím co děláš v Nebelvíru, protože po tom co jsi mi teď řekl by jsi mezi ty odporný Zmijozeláky zapadl dokonale!" zavrčela Emma, dala Harrymu jeho a Ronovi věci a odešla se slzami v očích.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář