1. Kapitola EB
"Sabrino, znovu se potkáváme!" zasyčel Voldemort.
"Řekla bych, že tě ráda vidím tati, ale to bych lhala!" řekla jízlivě Sabrina.
"Mlč ty huso hloupá! Mám pro tebe návrh, přidej se ke mě a bude ti odpuštěno!" sykl otec Voldemort.
"Raději zemřu!" vykřikla Sabrina.
"Tvé přání ti splním! Avada kedavra!" vykřikl a mrtvé Sabrinino tělo padlo k zemi.
"NEEE!!!" Emma si poplašeně sedla.
Byla celá spocená.
Do dveří vtrhla její babička.
"Dítě, co se ti stalo?" ptala se ustaraně.
"Zase ten sen babičko! Opět jsem ji viděla umírat!" odpověděla Emma a po tvářích se jí linuly slzy.
"Pojď do kuchyně, připravím ti čaj" řekla babička a odvedla ji dolů.
Emma si sedla do pohodlného křesla.
"Pořád nemůžu uvěřit že je máma mrtvá!" vydechla strápeně Emma.
Babička jí podala hrnek čaje.
Její babička byla moták, vlastně to ani nebyla vlastní babička.
Paní Figová se Emmy ujala když Voldemort zabil její matku.
Emma žila s hroznou pravdou, za kterou se styděla.
Lord Voldemort byl její dědeček.
Pomalu si usrkla čaje.
Babička si sedla vedle ní.
Emma byla unavená a pomalu začala usínat.
Po chvilce usnula, ovšem neklidným spánkem.
***********************************
Ráno se Emma probudila brzy.
Nepříjemě ji bolelo za krkem od spánku v křesle.
Dala babičce na stůl vzkaz že jde ven a vydala se Zobí ulicí.
Měla namířeno na zdejší hřiště.
Byly tam houpačky na kterých se ráda houpala.
Sedla si a otočila se zády k brance.
Něco za ní zašramotilo.
Automaticky vytáhla hůlku a otočila se.
Byl to nějaký brýlatý kluk tak ve stejném věku jako ona.
Zaujatě si prohlížel její hůlku.
"Do řiti!" ulevila si.
Vždyť ona vytáhla hůlku na mudlu!
"Ty jsi čarodějka?" otázal se jí se zájmem.
"A jak ty víš o čarodějích?" otázala se ho na oplátku.
"Já jsem kouzelník!" vyhrkl chlapec.
"Já jsem čarodějka! Jmenuji se Emma Greenová." přectavila se ještě ohromeně.
Chlapec nevědomky odhrnul čupřinu.
"Ty jsi Harry Potter!" vydechla ohromeně Emma.