Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. Kapitola EB

30. 12. 2007

Emma nevěděla jestli má brečet nebo se zlobit.

Ještě ani nenastoupila do Bradavic a už ji vyloučili.

Babička přišla do obývacího pokoje a když viděla, že Emma brečí schoulená na pohovce, lekla se co se jí stalo.

"Broučku co se ti stalo?" ptala se ustaraně.

Emma k ní jen posunula oba dopisy.

Babička si vše pozorně přečetla.

"To snad není možné! To je úplná hloupost!" zuřila babička a Emmu objala.

"Ničeho se neboj, Brumbál zařídí aby tebe ani Harryho nevyloučili!" konejšila ji.

Emma jí plakala na rameno stejně jako v noci po tom hrozném snu.

****************************************************************************

Bylo něco po půlnoci.

Emma spala.

"Em, vstávej!" budila ji babička.

"Ještě chvíli babi..." zamumlala rozespale Emma.

"Ne! Musíš si rychle zbalit všechny věci! Už tu není bezpečno!" cloumala s ní babička aby ji probrala.

Na tohle Emma slyšela.

Rychle vylezla z postele a začala zběsile běhat po domě aby našla všechny své věci.

"A nezapomeň na koště!" připoměla jí babička.

"Jasně!" odpověděla Emma.

O deset minut později už Emma s babičkou spěchaly po prázdné Zobí ulici.

Mířily k domu č. 4.

"Co budeme dělat u Harryho doma?" nechápala Emma.

"Uvidíš, hlavně pojď rychle!" popoháněla ji babička.

Obě zmizely v domě.

Přesto že byla tma, Emma rozpoznala několik postav.

"Arabelo! Konečně jste tady." řekl muž se zvláštním okem.

"Emmo dej sem své zavazadlo!" vyzvala ji žena s růžovými vlasy.

Emma nemotorně přisunula kufr k čarodějce a ta si ho kouzlem přivázala na koště.

"Můžeme vyrazit!" oznámil jeden postarší muž.

"A kam? A co babička?" ptala se Emma a podívala se nejdřív na Harryho a pak na babičku.

"Emmo, jedeš na místo, kde mě nebudeš potřebovat! Mám tě ráda holčičko! Brzy se uvidíme!" řekla babička a svoji nevlastní vnučku objala.

"Tak můžeme už konečně jít?" zeptal se netrpělivě ten s tím okem.

Babička Emmu pustila a strkala ji ke dveřím.

Kouzelníci se před domem vyrovnali do řady.

"Tonksová, máš na starosti Emmu a já Harryho! Ostatní držte formaci!" přikázal muž s okem.

"Emmo, drž se pořád u mě!" přikázala Tonksová.

Emma přikývla a nasedla na své koště Nimbus 2000.

"Start!" zařval jeden muž.

Všichni se odlepili od země a neuvěřitelně rychle vyrazili ke středu Londýna.

Emma už na koštěti dlouho neletěla a konečně si vzpoměla na ten úžasný pocit.

Letěli kolem Big Benu, nad řekou a nakonec vlétli do jedné postraní uličky.

Bylo tam neuvěřitelné množství odpadků.

Všichni přistáli mezi domy 11. a 13.

"Tumáte!" řekla Tonksová a podala Harrymu a Emmě jakýsi kus papíru.

"Přečtěte to a myslete na to co je tam napsané." přikázal ten muž s okem.

Harry se nejistě podíval na Emmu.

Ta ho chytila za ruku.

Oba dva se podívali na lístek.

Grimmauldovo náměstí 12

Nerozuměli tomu ale poslechli kouzelníky a misleli na to místo.

Najednou se před nimi z čista jasna objevil dům.

"Tak pojďte!" pobídli je kouzelníci.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář