4. Kapitola EB
Emma nevěděla jestli má brečet nebo se zlobit.
Ještě ani nenastoupila do Bradavic a už ji vyloučili.
Babička přišla do obývacího pokoje a když viděla, že Emma brečí schoulená na pohovce, lekla se co se jí stalo.
"Broučku co se ti stalo?" ptala se ustaraně.
Emma k ní jen posunula oba dopisy.
Babička si vše pozorně přečetla.
"To snad není možné! To je úplná hloupost!" zuřila babička a Emmu objala.
"Ničeho se neboj, Brumbál zařídí aby tebe ani Harryho nevyloučili!" konejšila ji.
Emma jí plakala na rameno stejně jako v noci po tom hrozném snu.
****************************************************************************
Bylo něco po půlnoci.
Emma spala.
"Em, vstávej!" budila ji babička.
"Ještě chvíli babi..." zamumlala rozespale Emma.
"Ne! Musíš si rychle zbalit všechny věci! Už tu není bezpečno!" cloumala s ní babička aby ji probrala.
Na tohle Emma slyšela.
Rychle vylezla z postele a začala zběsile běhat po domě aby našla všechny své věci.
"A nezapomeň na koště!" připoměla jí babička.
"Jasně!" odpověděla Emma.
O deset minut později už Emma s babičkou spěchaly po prázdné Zobí ulici.
Mířily k domu č. 4.
"Co budeme dělat u Harryho doma?" nechápala Emma.
"Uvidíš, hlavně pojď rychle!" popoháněla ji babička.
Obě zmizely v domě.
Přesto že byla tma, Emma rozpoznala několik postav.
"Arabelo! Konečně jste tady." řekl muž se zvláštním okem.
"Emmo dej sem své zavazadlo!" vyzvala ji žena s růžovými vlasy.
Emma nemotorně přisunula kufr k čarodějce a ta si ho kouzlem přivázala na koště.
"Můžeme vyrazit!" oznámil jeden postarší muž.
"A kam? A co babička?" ptala se Emma a podívala se nejdřív na Harryho a pak na babičku.
"Emmo, jedeš na místo, kde mě nebudeš potřebovat! Mám tě ráda holčičko! Brzy se uvidíme!" řekla babička a svoji nevlastní vnučku objala.
"Tak můžeme už konečně jít?" zeptal se netrpělivě ten s tím okem.
Babička Emmu pustila a strkala ji ke dveřím.
Kouzelníci se před domem vyrovnali do řady.
"Tonksová, máš na starosti Emmu a já Harryho! Ostatní držte formaci!" přikázal muž s okem.
"Emmo, drž se pořád u mě!" přikázala Tonksová.
Emma přikývla a nasedla na své koště Nimbus 2000.
"Start!" zařval jeden muž.
Všichni se odlepili od země a neuvěřitelně rychle vyrazili ke středu Londýna.
Emma už na koštěti dlouho neletěla a konečně si vzpoměla na ten úžasný pocit.
Letěli kolem Big Benu, nad řekou a nakonec vlétli do jedné postraní uličky.
Bylo tam neuvěřitelné množství odpadků.
Všichni přistáli mezi domy 11. a 13.
"Tumáte!" řekla Tonksová a podala Harrymu a Emmě jakýsi kus papíru.
"Přečtěte to a myslete na to co je tam napsané." přikázal ten muž s okem.
Harry se nejistě podíval na Emmu.
Ta ho chytila za ruku.
Oba dva se podívali na lístek.
Grimmauldovo náměstí 12
Nerozuměli tomu ale poslechli kouzelníky a misleli na to místo.
Najednou se před nimi z čista jasna objevil dům.
"Tak pojďte!" pobídli je kouzelníci.